1000 Miles 4/6 – Zážitky ze Slovenska. Série článků přímo od Milana Hanyka.

Zážitky ze Slovenska

Po startu závodu nás čekalo kolečko vesnicí a pak dlouhý asfaltový sjezd, takže byla příležitost pokecat s ostatními. Nálada v pelotonu byla perfektní, minimálně do prvního kopce 🙂 Bohužel jsem hned v prvním technickém sjezdu vytratil z nezavřeného pytlíku na řídítkách hromadu věci, třeba tracker… Rázem bylo o zábavu postaráno, po 20-ti minutách jsem pokračoval dál. Většinou jsem proto jel sám, až se setměním jsem se „sčuchnul“ s dalším mílařem, bylo to výhodné vzhledem k osvětlení terénu. Každopádně on „hnal“ na Hřešnou k prvnímu zákazu, já to „zakempil“ asi 20 km před ní s tím, že tam na pohodu pojedu za světla ráno.

Ráno za svítání jsem se sbalil a cestou na Hřešnou jsem pomohl jednomu cizinci s opravou kola a dorazil tam akorát v 5:59, noční zákaz končil v šest. Chata byla oproti mým předpokladům otevřená celou noc, což mě dost štvalo (dalo se tam nabít, bylo k dispozici jídlo…), spalo tam tak 30 lidí. Ale úderem šesté nás vyrazilo tak 6 -8 a jak se později ukázalo, byli to právě lidi, kteří bojovali o pořadí. Celkem rychle jsme přišli na to, kdo je kdo (Honza Kopka :-), matadoři Luboš Seidl a Martin Pavlásek a novici Petr Novák a Já). Během dopoledne jsem řešil špatné řazení, až asi po hodině jsem objevil povolenou osu zadního kola… 😀

Na oběd jsem se stavil v Hrabušicích, kde jsem už několikrát jedl a vím, že jsou rychlí a jídla je hodně za solidní peníz. Občas jsme jeli spolu, občas se rozpojovali, až jsme na čele myslím zůstali s Honzou Kopkou. I my jsme se s přicházejícím večerem rozdělili za přečerpávací elektrárnou Černý Váh. Přes den jsem dvakrát ryl hubou v zemi, vždycky nějaké koleje pod trávou. Místy už to bylo zábavné, terén přitvrzoval. V průběhu dne se ovládání kola zhoršilo o parník, nechci vidět CZ/PL pohraniční hřebeny. Jízda na čele vyžadovala dobrou navigaci, nebyly v trávě vidět projeté stopy od ostatních – no a moc mi to  navigování teda nešlo, zajížděk bylo vela.

K večeru přišla bouřka, kvůli které jsem propadl depresi a zůstal spát už v Liptovském Jánu. Vypotřeboval jsem dost materiálu na opravu karimatky, kterou jsem několikrát proděravěl asi při ranním balení. Nejbližší penziony měly všechny plno a tak jsem spal uprostřed obce v přístřešku, kde byla dokonce i elektrická zásuvka. Hodně lidí ale i přes mokro pokračovalo dál – takže zase ráno sraz před dalším nočním zákazem?

Ráno jsem měl pomalý start a na začátek nočního zákazu jsem dorazil místo na šestou až o půl sedmé. Trochu za to mohl i autokemp cestou, kde jsem využil porcelánové mísy (gramy dolů zadarmo ). Po 30ti km zvlněného terénu první kopeček s cca 350 vm, pak sjezd, ou jé… Následoval pozvolný, ale utahující se kopec s cca 500 metry, snažím se držet watty do 170ti, ale jak to utahuje, tak převod 32-50 při rozumné kadenci prostě nestačí 🙂 Občas tlačím. Pak asfalt a pojď mi hop na Križnou – hodinu a půl na nejvyšší bod závodu. Pár úseků lámu mimo vhodné watty i kadenci, ale prostě tady neslezu. Takže po svých jen závěrečnou stojku na vrchol.

Nějaký foto a letím dolů, nejdřív kamenitá část, občas koryto od vody, na srdíčko. Pak široká šotolina pro auta, pár set metrů pěšinka mezi kořeny a pak totální úžas. Úzká šotolina, otevřené i zavřené zatáčky, prostě eldorádo. Zbytek do Trenčína utíkal chvíli rychle, občas se to táhlo. Přibylo ostrých kopců, které se nedaly vyjet, za celý den odhaduji tak 3 – 4 km tlačení. Výhledy na Fatře i Strážovských vrších byly parádní. Do CP2 jsem přijel rozumně za šera, ale řeku jsem nepokoušel (dá se to projít s vodou do půlky stehen, nebo v jiném místě i po krk… :D). Něco jsem pojedl, popil a objel to zajížďkou přes Trenčín, pak už potmě do kopců na CZ/SK hranici. Tady se to už lámalo a já poznal, že noční jízda půjde špatně. Bez dioptrií vidím kulový a za tmy a šera už vůbec. Chtěl jsem spát na hřebenu, ale fouká tam fest a sjíždím dolů na Moravu, kde mám v navigaci zmínku o autobusové/vlakové zastávce. Jenže tam je zima jak… všude rosa, ve vlakové zastávce navíc trvale svítí světlo… Spím tedy za městem s tím, že snad mám náskok. Cestou jsem bohužel vyjedl zásoby, tak jsem zvědav na ráno, snídaně moc bohatá nebude 🙂

V číslech souhrn ze Slovenska:
1. den 151 km / 2200m / 8:24 hodin / 7:38 jízda na kole
2. den 196 km / 3940m / 15:33 hodin / 12:40 jízda na kole
3. den 247 km / 5600m / 19:57 hodin / 17:55 jízda na kole

 

Díl 5. ve jménu Domácím revírem brzy 😉
Díl 3. Předstartovní horečka zde
Díl 2. Sbaleno na cesty zde
Díl 1. Proč jsem jel 1000 Miles Adventure zde

Mohlo by Vás zajímat